Projekty a výzkum
21. 7. 2025
Matyáš Kopecký
OP JAK – CZ.02.02.XX/00/23_019/0008466
Projekt PUBUCH je zaměřen na podporu, inovaci a zkvalitnění přípravy budoucích učitelů chemie. V letech 2024–2027 bude náš ústav realizovat aktivity určené pro studenty studijního programu Učitelství chemie na střední škole a pedagogy, kteří se na jejich výuce podílí.
Hlavními oblastmi jsou práce s národním a speciálním kompetenčním rámce absolventa učitelství, vytvoření a ověření kurzů pro provázející učitele, podpora párové výuky za účasti odborníků z praxe, workshopy pro pedagogy ve spolupráci s vedoucími Chemických center, vytvoření statutu univerzitní školy, vzdělávací kurzy pro studenty a pedagogy zejména v oblasti AI, virtuální reality, moderních forem výuky a romské integrace, a podpora prevence studijní neúspěšnosti.
Příjemce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ve spolupráci s Archivem Českého vysokého učení technického v Praze
Vedoucí projektu: PhDr. Bc. Věra Dvořáčková, Ph.D.
Doba řešení: 2023–2027
Hlavním cílem projektu je vytvoření specializované veřejné databáze v podobě trvalého informačního a pramenného nástroje – podporovaného nově vyvinutým softwarem – pro shromažďování, uchovávání a mnohostrannou analýzu řady jedinečných informací a dat vztahujících se k dějinám technického vzdělávání a technického výzkumu.
K dalším výstupům bude patřit zejména interaktivní mapa prezentující institucionální a personální provázanost technického výzkumu v českých zemích a v Československu v období let 1707–1950, a také závěrečná monografie, která představí některá dosud málo badatelsky reflektovaná témata (např. ženy v technických vědách, reformy terciárního technického školství, vztahy vysokých technických škol a dalších technicky zaměřených výzkumných pracovišť, význam technických věd pro společnost apod.).
Čichové a chuťové vnímání je ovlivněno nejen psychofyzickými vlastnostmi chemosenzorických podnětů, ale také fyziologií daného jedince a faktory prostředí, v němž se nachází. Izolovaná, stísněná a extrémní prostředí (Isolated, Confined, and Extreme; ICE) jsou využívána k uskutečňování analogických misí, které slouží jako dostupný prostředek k výzkumu dopadu různých faktorů ICE prostředí na zdravotní stav posádky, s cílem identifikovat ty negativní a předejít selhání během budoucích pilotovaných vesmírných misí. Dostupnost stravy, která splňuje kromě mnoha dalších nároků i požadavky na chutnost, představuje jeden z faktorů, které přispívají k dobrému psychickému stavu členů posádky. Jelikož pobyt v ICE bývá spojen se změnami čichových a chuťových (jakož i jiných kognitivních) funkcí, cílem projektu je zjistit, nakolik se desetidenní setrvávání v podvodním prostředí projeví ve změnách vnímání základních chutí a čichových schopnostech u posádky v porovnání s kontrolní skupinou v řídícím centru na souši. Projekt je realizován ve spolupráci s Psychologickým ústavem Akademie věd ČR.
Pocit znechucení i jeho zdroje mají mnoho podob. Podle různých klasifikací můžeme hovořit o znechucení somatosenzorickém (které je vedeno “vrozenými” nervovými drahami a doprovází obranné reakce jako je např. zvracení), anticipačním (očekáváme-li konfrontaci s něčím, z čeho nám bylo nebo by mohlo být nevolno) a simulovaném (jež se dostavuje bez fyzické přítomnosti spouštěče; stačí např. slovní zmínka). Pocit znechucení je málokdy vyvolán čistě samotnou fyzickou podstatou podnětu – nejde jen o to, že jsou fyzikálně-chemické vlastnosti podnětu organismem “přeloženy” jako percepčně nepříjemné. Výsostnou roli při něm totiž sehrávají naše mentální obsahy (přesvědčení, očekávání, sugesce; tzv. top-down regulace), při nichž se dostavují tělesné “pocity”, které pak pojmenováváme jako nevolnost, pocit na zvracení či neurčitě jako diskomfort. To platí i pro pachy potravin, kdy hlavní příčinou znechucení většinou nebude percepční nelibost, nýbrž subjektivní asociace s objekty a kontexty, z nichž se nám dělává nevolno. Tato skutečnost pak může představovat významnou překážku jak při zavádění nových potravin do jídelníčku dětí a překonávání neofobie, tak při snahách o zvýšení přijatelnosti nových zdrojů potravin (např. jedlého hmyzu). Projekt základního výzkumu je zaměřen na zodpovězení výzkumné otázky, nakolik je vnímaná nechutnost ovlivňována individuálními přesvědčeními o identitě pachu u podnětů, které sice nepatří mezi typické spouštěče pocitu znechucení, ale mohly by být jako takové identifikovány. Hodnocení takových nejednoznačných podnětů by mělo být relativně náchylnější ke kognitivní modulaci oproti podnětům, které typicky vyvolávají pocity znechucení. Takto můžeme ovlivňovat přesvědčení např. o patogenitě domnělého zdroje pachu a modulovat tím pocit znechucení z pachu nejen u zatím relativně méně známých potravin. Projekt je realizován ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.
Výstupy aktuálně v přípravě:
Martinec Nováková, L., Schwambergová, D., Hocko Fajnerová, I., Mžourková, P., Slavíková, M., & Havlíček, J. (in revision). Dead Body or Yummy Bacon? Disgustingness of a Fleshy Attractant Scent Is More Affected by Odor Perceptual Characteristics than Belief about Its Identity. Appetite.